Jak si představuji příjezd pana Müllera
Hned, jakmile jsem se dozvěděla, že k nám dorazí opravdový spisovatel, že přijede až z Brna a že s ním budeme mít besedu, začalo to v mé hlavě vřít a já jsem si pomalu představovala, jak by asi vypadal, jak by vypadaly přípravy na příjezd a samotný příjezd spisovatele. Nápady se v mé hlavě začaly vynořovat a fantazie začala pracovat na plné obrátky.
Zbývá týden do příjezdu spisovatele. Nástěnky jsou ozdobené obrázky typu "Spisovatel, Kniha, Písmo".
Beseda se koná už dnes. V místnosti, kde se pořádá, už jsou připravené židle. Učitelka výtvarné výchovy právě dodělává transparent "Vítejte, pane Müllere!" a pokládá jej na hotové transparenty "Vítejte na naší škole!" a "Vítejte, pane spisovateli!". Děti zabalují do dárkového igelitu pozornosti od naší školy. Školník právě věší girlandy v pestrobarevných barvách, ale ztrácí rovnováhu a málem padá. Naštěstí jenom málem. Ředitelka školy stojí na nádvoří, nervózně přešlapuje, sleduje střídavě hodinky a silnici. "Je tu!" vykřikne se směsí štěstí a nervozity v hlase. Mávne na děti, aby přišly na nádvoří. Učitelky, držíce pevně dárkové igelity na prsou, obsadily místa vepředu. Nervózně těkají očima, jestli je vše na svém místě, nebo jestli někdo dělá mrzutosti. Před školou parkuje starší model škody Fabia tmavě modré barvy, z Fabie vystupuje pan spisovatel Müller a usmívá se. Zamává na nás, my na to zareagujeme radostým výskáním, potleskem a širokými úsměvy. Upřímně si potřese rukou s učitelkami, smekne černým koboukem a převezme dary. Paní ředitelka pronáší řeč typu: "Jsme rádi, že jste navštívil naši školu", a děti vesele mávají transparenty. Spisovatel se mezitím těší z dárků, ale učitelky už zatlačují děti zpět do tříd. Pan Müller dostane kafíčko a buchtu, kterou upekly naše děti z osmých tříd, a pak spustí svoje vyprávění.
Máme ale 21. století, a tak nevím, nevím...
Karolína Nová, žákyně 8. třídy ZŠ Litvínov na ulici Podkrušnohorská
6. května 2010