Hravě jen pro tebe

(na téma Františka Halase)

Písní beze slov je tělo tvé

již prstem na klávesách zpívám tiše

dechem klavíru je tělo tvé

Houslovým dříkem (a chceš-li i křikem)

je tělo tvé

jenž dlaní mou se celý rozechvívá

nápěvem mollovým je tělo tvé

Horkým klínem violoncell je tělo tvé

kde kolen dvě si hnízdo ustlává

hlubokým tónem je tělo tvé

Trumpetou mou je tělo tvé

večerkou sladkou po setmění

milostí buď mi tělo tvé

Sonet pro milence

Má krásko z kopretin petunek a levandule

má kůže chřadne suchem rozpraskaná

vždyť každý večer nejím a piju ledabyle

čekaje vzhůru až do rána

Zda přijdeš za mnou v tichém roztoužení

bez svědků spácháš vilný čin

a pak budeš prosit o rozhřešení

ústy plnými sladkých slin

Řekla jsi že se k tobě hodím

jak stín co po zemi si vodím

a teď naše teplota klesá k nule

Snad přijdeš ještě jednou lásko

zahřát mě svým tělem má krásko

z kopretin petunek a levandule

Až budu chtít chutnat hrozny
z vinohradu tvého těla
budu jako vinař dávný
co jde nejdřív do kostela
vymodlit si přízeň vyšší
od patrona, který slyší
když mu s láskou řeknu
Bože, vinohrad ať je mé lože
kde chci spávat po slastné práci
sladký mošt pít, taky v noci
zkoušet jestli dobře zraje
jestli chuť i barva hraje
jestli voní, jestli laská
jestli jeho plnost třaská
při milování po krk v sudu
plném vášně, beze studu

Až budu chtít chutnat hrozny
z vinohradu tvého těla
budu jako vinař dávný

co jde nejdřív do kostela 

Na dlani oříšek

Na těle šaty z listoví kaštanu

Jdeš ke mně s úsměvem

Podzimních barev

Malířskou paletu

V pohledu očí

Rozmícháš řasami

A na plátno mé kůže

Rozetřeš prstem

Namočeným v plískanici

Miluji dobu zralosti

Všechno je sklizeno

A jen my dva

Tak jako bobule

Na vinici Páně

Čekáme na první mrazíky

Které nám dodají sladkost

Ledového vína

Když déšť v podzimní zahradě

blátivé blues si zpívá tiše

a zmoudřelé listy ořechu

jak v klášteře abatyše

šustivě se modlí k zemi

já potichu a bez dechu

po špičkách jdu k tvému tělu

a v něm skrytý přede všemi

louku z jarních hor si stelu

Tak už se ozvi, má milá

napiš mi písmenka z abecedy

já si z nich složím veselá

slůvka, co lámou silné ledy

na řekách lidských bolestí

kde každý druhý utopí se.

Tak už se ozvi, má milá

napiš mi písmenka z abecedy

že jsi mne tolik prosila

aby to nebylo naposledy

a já hned s velkou radostí

tvé touze podrobím se.

Život je někdy zlobivý klučina

Ráno a večer s vrtochy začíná

Mačká mi zvonek u hlavních dveří

Posílá dopisy na holubím peří

Růžový sprej stříká mně do očí

Nadějí vzdálenou hlavu mi roztočí

Chechtá se pod okny dětskými hlásky

Z žahavých kopřiv tvoří mi lásky

Studenou postel dává mně za ctnost

A na jednu noc nahořklou známost

Život je někdy zlobivý klučina

Pasáček ovcí cizího ovčína

Neználek ze staré pohádky

Kašpárek na péro s rukama na drátky

Zpěvavý ptáček v skleněné kleci

Kouzelná bedýnka na samé kecy

Kostelní zvon se smutným srdcem

Podkrovní hodiny pro prázdné ruce

Zlobivý klučino mám pro tě novinu

Víš JÁ JI MILUJI tak všechno ti prominu

Láska je všechno, láska je nic
Láska je chvějící plamínek svíc
Láska je lodˇ, co nemá kapitána
Láska je bezhlavý jezdec smutného rána
Láska je maličký kamínek v dlani
Láska je zloděj, co ruší nám spaní
Láska je lešení na starém domě
Láska je o tobě, a taky o mně
Láska je akvadukt jen mezi námi
Láska je síť tvořená trámy
Láska je tkanička ve velké botě
Láska je polštář, když spíš na něm, kotě
Láska je paruka na holé hlavy
Láska je postýlka zválené trávy
Láska je dopis v poštovní schránce
Láska je zvoneček na tvojí brance
Láska je chvějící plamínek svíc
Láska je všechno, láska je nic

Jídlo pro milence

Jedna malá brokolička

Kdesi v horách na zahrádce

Zatoužila mít svá líčka

Červená a chutnat sladce

Jako mrkev o které hned každý poví

Že polévkám dodá hebkost

A lidským očím ostrost soví

Poprosila tedy rajče

Zda by si ho mohla vzít

A v milostném objetí

Svou hlavinku kadeřavou

Do červena obarvit

Rajče dalo svolení

A ze šťastného spojení

Vzniklo jídlo pro kojence

Či snad také pro milence?