Pan Lubomír stále překvapuje... Poutavým povídáním o své knize, svými názory na život, přístupem k dětem a lidem vůbec. Moc pěkné dopoledne, 17. 2., jsme s ním strávili v naší školičce a určitě nám mnoho v paměti zůstane. Hlavně to, že spal v autě, přinesl růži, svým zpěvem dojímal k slzám. Znovu díky, Lubko!