Dopis Víta Něžného

02.06.2011 12:01

Všechna ta slova o vibracích, energiích, modlitbách, andělech, bozích jsou jen interpretací nějaké naší zkušenosti a přejatých myšlenek
a vyvěrají z nezodpovězené otázky: − Proč jsme tady? Kladou si ji všechny civilizace i jednotlivci asi v celých dějinách lidstva, na této otázce a odpovědích je založen systém všech náboženství, nakonec ale i naše schopnost být šťastný nebo nešťastný. A pravdou asi zůstane, že nám nikdo nedá odpověď, pouze ho můžeme nalézt v chrámu našeho srdce.

Ale z hlediska zákonů Vesmíru asi bude naše východisko zcela nepodstatné. Vesmír tvoří tak, že kombinuje zánik a vznik, destrukci a konstrukci. Není to žádná láskyplná píseň tvoření, ale fyzikální zákonitosti bez emocí. Ale to nic nemění na tom, že jako lidská bytost jsem odpovědný za současný stav své duše, svého štěstí, skrze které by mělo být to samé nabízeno těm, které potkávám. Všechno se děje právě teď, v tomto okamžiku, který je se mnou celý život.

Žádná minulost, žádná budoucnost, jen teď v sobě všechno zahrnuje.

A přítomný okamžik TEĎ by měl být zaplněn LÁSKOU. Dokonalým přijetím sama sebe. Možná, že se Ti to lépe podaří, když se budeš řídit něčím, co vypadá jako rady do života. Chápej následujících dvacet bodů jak chceš, ale nezavrhuj je hned a pokus se jimi řídit.
Shromáždil jsem to pro Tebe od lidí moudřejších, než jsem já, tak tomu snad budeš věřit.

 

1.      Život je školou a my jsme tu proto, abychom se učili. Problémy jsou lekce, které přicházejí a odcházejí. Učme se z nich, bude nám to dobře sloužit po zbytek života.

2.      Pamatuj si - ať je situace dobrá či špatná, změní se. Nelpi na ní, ale snaž se, aby změna vedla vždy k lepšímu.

3.      Ráno po probuzení se hned usměj a poděkuj za nový krásný den, i kdyby venku lilo jako z konve.

4.      Snídej jako královna, obědvej jako princezna a večeř jako žebračka. Neříkej nikdy, že jídlo je hnusné. Když Ti nechutná, omluv se mu, že ho odmítneš. Jídlu i pití vždy řekni, že je miluješ. Tvé tělo je lépe přijme a stráví.

5.      Jez více potravin, které pocházejí ze stromů a rostlin, a méně, které jsou složitě vyráběné, nebo kvůli kterým musel zemřít živý tvor.

6.      Připij po snídani skleničkou čisté vody na něco krásného a vznešeného.

7.      Venku zvedni hlavu a podívej se do korun stromů a skrze ně na oblohu. Uvědom si tu vznešenost a raduj se, že ji můžeš vnímat.

8.      Nemrhej svůj vzácný čas pomlouváním, věcmi z minulosti, negativními myšlenkami, nenávistí k někomu či něčemu nebo věcmi, které nemůžeš ovládat. Život je příliš krátký, tak nač si ho ještě více zkracovat.

9.      Zkus potěšit nebo rozesmát aspoň tři lidi denně. Usmívej se, i když nemáš konkrétní důvod.

10. Neber se příliš vážně, pak nebudeš nikomu pro smích!

11. Buď si vědoma toho, že není nutné vyhrát každý spor. Respektuj, že někdo jiný nesouhlasí a pouč se z jeho postoje.

12. Smiř se se svou minulostí, aby nezničila Tvou budoucnost.

13. Neporovnávej svůj život s jinými. Nemůžeme znát cesty, kterými museli projít druzí.

14. Nikdo jiný není zodpovědný za Tvé štěstí kromě Tebe samotné.

15. Svými myšlenkami a svými činy si vytváříš budoucnost. Díky jim máš kontrolu nad tím, co se Ti stane. Pokud je to něco nepříjemného, začni s hledáním viníka u sebe.

16. Práce se o Tebe nepostará, když onemocníš. Tví blízcí a přátelé ano. Buď s nimi v kontaktu. Zavolej jim a řekni: Myslím na tebe...

17. Odmítni vše, co není užitečné, zábavné a krásné.

18. Važ si svého těla. Nedělej nic, co mu škodí. Máš jen jedno a za opravy musíš draze platit.

19. Měj ráda úspěch a snaž se ho vždy dosáhnout, ale nezapomínej na pýchu, která předchází pád.

20. Před usnutím vždy poděkuj dni za vše, co Ti nabídl, a sobě za to, že sis z nabízeného vzala jen to krásné a dobré, co Ti pomůže žít další den lépe a dokonaleji.

Právě teď s láskou Vít

Jen s velkým sebezapřením se donutila mail dočíst. Chápala sotva třetinu toho, co jí Vít napsal. Schopnost soustředit se mizela s každým hltem whisky, jenž jí byla při čtení společnicí.

Poslední větu Vítova dopisu si přečetla několikrát nahlas. A nahlas také odpověděla, jako by místo obrazovky počítače měla před sebou Vítovu tvář:

− Vítku, už nedokážu žít lépe..., nehledám dokonalost, nehledám lásku, nehledám už vlastně nic... já už jen toužím po bezbolestným životě, jestli na tomto světě nebo na jiným, to je mi jedno... toužím po radosti bez bolesti, která mě tak ubíjí... štěstíčko si mě ale nenašlo... zabloudilo v mým temným lese... každý někdy zabloudí, že jo, Vítku, můj milý Vítku, Anděli... čekala jsem na někoho, kdo mi ukáže cestu ven, z toho mýho temnýho lesa, čekala jsem na muže, ale muži se hodně bojí... i ty, můj Anděl, se bojíš... proto jsem sama... víš, Vítku, neměl ses mě tak bát, jsi moudrej, ale moc opatrnej... už nestrádám, Vítku, neboj se...

—————

Zpět