Vážený pane Müllere, dne 17. 4. 2012 jste na naší Základní škole v Troubkách měl besedu. Beseda byla pro 8. a 9. třídu a některé žáky 7. třídy mrzelo, že se této besedy nemohli zúčastnit. I když jsem na Vaší besedě nebyla, má ochotná kamarádka z 9. třídy mi vše pověděla. Byla jsem nadchnuta. Musím uznat, že já sama bych tak otevřeně jako Vy nemohla mluvit. Asi bych měla strach na reakci publika, ale Vy jste strach hodil za hlavu a šel jste do toho. Velmi Vás obdivuji a doufám, že i já si v brzké době přečtu jednu z Vašich knih. V životě jsem moc knih nepřečetla, ale pevně doufám, že začnu číst častěji. Přeji hodně zdravíčka a ještě mnoho úspěchů ve vašem životě.